zlozana: Já vždycky říkám, že ty nejobyčejnější dny občas bývají ty nejdokonalejší...
iva: Dokonalé okamžiky si hýčkám, zcela vědomě séfuju a vyvolávám v myšlenkách zpět ve chvílích Sibiře, stesku a beznaděje.
Když mám najednou pocit, že sama sobě z výšky nakukuju přes pravé rameno, tuším, že tenhle okamžik si prostě z nějakého důvodu zapamatuju. Nikdy se nepletu.