"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

tlapka: Vypadá to na klasický průběh. Já jezdila nejhůř před zkouškami, což bylo pěkně na hlavu. Dva dny před zkouškou na poslední jízdě jsem málem vysklila čelní sklo (ale byla jsem v tom nevinně, fakt. ).
Mou specialitou, jak ze sebe dělat debila, bylo "jeď směrem na Havířov/zaparkuj to mezi toho renaulta a peugeota"... "???". Jo a objíždět díry a kanály jsem taky nikdy neuměla. Vždycky jsem je viděla, pokoušela jsem se udělat tu kličku, ale zkrátka jsem se netrefila tak, aby ta díra byla opravdu mezi koly.