"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

hroznetajne: Si mě dost pobavil , protože jsem dělala úplně, ale ÚPLNĚ to stejný jako ty . Vyjížděla jsem zásadně špatným výjezdem z kruháče a jezdila po něm co nejrychleji, abych už byla pryč, totální ignor na stopky a značky typu zákaz vjezdu a jednosměrka , vymetala jsem všechny kanály a výmoly (možná i ty, co nebyly v mém pruhu ) a tak dále. Nesnášela jsem takový ty kecy typu: "Slečno, jak jen to bude možné a značení nám to bude dovolovat, zahneme vlevo," a já jela samozřejmě rovně, protože jsem se bála, že vjedu do zákazu. Takže pak následovalo ticho a po něm jsem vždycky dostala vynadáno, že nekoukám na značky . On mi obecně učitel v autoškole skoro jenom nadával (na mou obranu, neměl rád holky za volantem a všem to dával sežrat) a jednou jsem se rozbrečela, za to si nadávám doteď. Doteď kdykoliv jedu přes křižovatku, za kterou jsem se tehdy zhroutila, udělá se mi zle .

Mečoune, bojuj! To zvládneš ! Já vím, že jo !