"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

zlomenymec: Přidávám rozuzlení (a cituji):

1) Dopis na rozloučenou zanechalo zhruba 15% sebevrahů. Je to překvapivě malé číslo, ale na druhou stranu, kdyby měli komu psát, sebevraždu by třeba nepáchali (to je tak krutě upřímné, pozn ZM )

2) b) Dopisy na rozloučenou psali častěji starší lidé. Možná je to proto, že jejich sebevraždy bývají více uvážené.

3) Obvyklý obsah dopisu na rozloučenou bývá: důvod sebevraždy, vyjádření lásky - nenávisti, výčitky (někdy adresované celé společnosti), zklamání, nepochopení, prosby o odpuštění, nemožnost žít na tomto světě ("bude to tak lepší"), starost - zájem o budoucnost (co je třeba zařídit)

4) Pravé dopisy obsahovaly více referencí k osobám, věcem - byly konkrétnější, praktičtější. Vymyšlené měly spíše filozofický ráz.

Poznámky:
1) Jak dlouhý by byl váš dopis na rozloučenou?
2) Která klíčová slova by v něm byla?

Konec citace Petra Bakaláře.