"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

zlomenymec: Já bych se jenom možná ohradil vůči podezření z toho, že jsem nějakej uťáplej zoufálek, co sedí někde v koutě a tak To jsem kdysi opravdu byl, ale už jsem z toho vyrostl, asi hlavně díky VŠ (kde jsem mj. chodil na jeden psychologicko-filozoficko-terapeutický předmět, který mě hrozně moc posunul, ale o tom asi jindy).
Kdyby to bylo takhle, tak by to bylo asi jedoduché, prostě (to je i na Raduš) ženCké neřešit, nepůsobit zoufale, neslintat, normálně se bavit atd. Ale to všechno dělám a ženCké jsem nijak extra neřešil.
Takže... nevím Třeba působím fakt jinak, než si myslím, ale podle mě ne (a mám to i ověřeno od jiných lidí )