V úterý jsem jel vesele podepsat smlouvu o pronájmu s paní, co pronajímala pokoj, který byl (je) 12 minut chůze od mé práce. Ten pokoj a byt, jak jsem už zmiňoval, se mi moc nelíbil a ta paní byla (je) taková... alternativní, v tom spíše negativním světle slova smyslu :D Ale tak co, nájem byl fajn, paní víceméně neškodná, byť s ní byla poněkud obtížnější domluva a těch 12 minut pěšky od práce... to je v Praze velmi neobvyklé, řekl bych :D
Takže jsem tam v úterý přijel, s tím báglem, který byl těžký jako kráva a dvě telata :D (Můj obstarožní noťas z roku 2008 něco váží, no :D), podepsal smlouvu, zaplatil měsíční nájem a kauci (v hotovosti, to bylo něco, jezdit s tím po Praze :D), vybalil si a zjistil, že se mi nejde připojit na wifi :(
První noc proběhla docela, hm, zajímavě, protože v tom pokoji jsem slyšel cokoliv, co mělo společného s vodou. Bytná si šla napustit vanu? 15 minut mi to hučelo u hlavy. Šla si čistit zuby? Ano, slyšel jsem proud tekoucí vody v trubkách. To samé WC... ale tak... na to bych si asi i zvykl, když bych jí teda řekl, jestli by si tu vanu mohla dávat třeba dřív než v 11 v noci :D (protože vstávám brzo, chodím spát brzo :( ) Na tyhle věci si holt člověk musí zvyknout, popř. si pořídit špunty do uší (byť já bych se asi bál, že zaspím, což u mě ale moc nehrozí - vždycky se budím dřív než mám vstávat :D)
Ve středu jsem si v práci hledal návody na to, jak zprovoznit tu wifinu (na mobilu mi šla, takže byl očividně problém v noťasu) - a ejhle, po příchodu "domů" jsem ji během půl hodiny zprovoznil! Jsem holt hotovej hacker :D
Takže jsem se přihlásil na FB, začal si připadat jako člověk (co by si bez těch internetů člověk počal, že :D) a přečetl si zprávu od jedné kolegyně z VŠ.
Že se jí stěhuje z pronajatého bytu kamarádka.
A že jestli tam nechci místo ní.
Tak jsem se zeptal na podrobnosti a bylo mi skoro do breku :D Ten byt a pokoj je fakt krásnej, mnohem hezčí než ten "starý", do práce to je teda trochu dál (cca 20 minut, ale i to je docela málo), ale tak prostě byl bych tam s bývalou kolegyní z VŠ a cítil bych se tam mnohem mnohem líp.
Ale odmítl jsem to :( Protože bych přišel o ten nájem a kauci, protože by bylo nutné se nastěhovat už 1.5.
Jenže pak přišla další noc, já zase slyšel plejádu vodních nočních symfonií. Asi takhle nějak jsem to prožíval:
Od 0:51:
Ještě jednou a tímhle dostaneš. Slyšelas?? Nedělám si legraci! Ještě jeden zvuk, jen - jediný.
Co jsem ti říkala? Říkala jsem ti to! Nebo snad ne?? Kolikrát ti to mám říkat? Tak, co to bylo teď? "Ňurik". Takže další zvuk bude "rutat" a pak bude následovat "hérangr". (Zkontroluje čas na hodinkách) Čtyři sekundy, tři sekundy, dvě sekundy... A teď "hérangr"... Ne, to je špatně! Klidně si přeskakuješ! (Listuje) "Ňurik", "rutat", "hérnangr" - co je to s tebou?? Když už bráníš spánku, tak aspoň podle pravidel.
"Skvílukl"?? Kde ten se tady vzal?? Ten je tu nový!
(okopčeno odtud)
Když jsem pak v pět ráno vyslech rozhovor paní bytné s druhou podnájemnicí - která vstává právě v 5 ráno někam do práce do skladu - přičetl jsem si k výhodám "Je to mnohem hezčí a je tam kolegyně z VŠ" taky "Třeba se tam bude dát normálně spát."
Takže jsem se tam hned po práci vypravil a je to fakt moc pěkný byt a pokoj. Celou cestu zpátky "domů" jsem přemýšlel, jak to říct bytné, že tam jsem 2 dny a už se budu stěhovat :D No, nakonec jsme se v pohodě domluvili a mně propadl jenom ten měsíční nájem :D Inu, prodělek je taky kšeft, jenom se u toho člověk tak nenasměje, jak se říká :D
Takže v pátek jsem si zase sbalil saky paky, podepsal dohodu o skončení nájmu a teď trnu hrůzou, aby ten nový byt vyšel - kolegyně mi PŘÍSAHALA, že jestli to vezmu, je ten pokoj můj :D Ale tak jisté to bude až budu mít podepsanou smlouvu. To jsem na to zvědavej :D
Příští týden budu znova dojíždět a prvního se snad budu moct nastěhovat. Uvidím, uvidím. Za to riziko to myslím ale stojí. Protože tohle by byl byt, do kterýho bych se rád vracel, i bych tam klidně zůstal přes víkend. Což se o tom starém říct fakt nedalo...