"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

atraktivnistrasilka:

S mamkou to mám úplně stejně. Když si uklidím v pokoji, a je tam jakože fakt pořádek - tak je tam prostě pořád bordel a hotovo, žádný moje námitky nejsou relevantní.
A otčím je teda frajer. Neznám jedinýho chlapa, co by se vyžíval v pečení cukroví. Znám takový, co se vyžívaj v užírání syrovýho těsta nebo cukroví uskladněnýho v (ne)bezpečí na balkoně, ale chlapa co peče cukroví bych na vlastní oči fakt chtěla vidět. Nebo je taky možný, že jsem jenom ze špatný rodiny.
Pokud moje matka ještě byla s P., vypadalo to asi tak, že P. za nevraživých pohledů mých a matky četl knihy o historii vánočních tradic - nejlépe nahlas - zatímco my dvě skákaly kolem něj s vysavačem, koštětem, cukrovím a já nevím čím vším ještě. Bída, bída.