"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

am: No, je to na tobě Hele, mi neříkej, že bys to nějak nedal. Nastíním situaci: Mečoun vchází do dveří (už má očíhnuto, kdy tam to děvče je). Přichází k děvčeti: "Dobrý den, mohla byste mi prosím poradit? Kamarádka má svátek, ráda čte, chci jí koupit knížku, ale nevím, jakou. Nedoporučila byste mi něco? Asi se tě zeptá, jaký žánr má ráda. Tak řekni, má ráda fantasy. Prostě něco vymysli. Výsledkem by mělo být to, že nějakou knihu koupíš a druhý den slečně přineseš čokoládu za pomoc a eventuálně se zeptáš, jestli by s tebou nešla na kafe. Když odmítne, tak jen řekni, že nevadí, ale že i tak děkuješ a odejdeš. A víckrát do toho knihkupectví nevkročíš. Návod je jasnej, seber odvahu a jdi do toho.