Proč mám tak rád fyzickou aktivitu

Dneska jsem byl běhat (ne nijak extra dlouhou trať, řekněme tak cca 8km). Vždycky když běhám, tak mám krásně čas pěmýšlet - a dneska jsem přemýšlel, proč mám tak rád fyzickou aktivitu (nejen běhání, i kardio, posilování, všechno)

1) Je to zdravé
Pochopitelně pokud se to provádí správně a kombinuje se správný pohyb (technika), spánek a regenerace. Pravda, sice nemám moc běžecké boty, ale tak běhat chodím cca jednou za dva týdny, takže to snad tak moc nevadí. Většinou právě chodím do gymu, nebo spíš "funkční tělocvičny". Tam je právě zase problém dělat správnou techniku, ale myslím, že to docela dávám.

2) Je to levné
No, v mém případě ano, protože v naší funkční posilovně jakožto recepční cvičím zadarmo :D Takže stačí popadnout nějakou pohodlnou obuv a oblečení a jde se na to. V dnešní době se celkem rozmáhá trend tzv. posilovacích stanovišť. Taková stanoviště jsou k dispozici venku a zadarmo, máte tam různé hrazdy a lavičky, takže si tam (zadarmo) můžete huntovat tělo všelijakými cviky, viz

Ten trend tuším přišel z Ruska, když tam lidi začali takhle cvičit na hřištích pro děti. Pak se toho chytly různý firmy a začaly montovat tyhle stanoviště :)
No a pokud vám tohle nevyhovuje, musíte holt chodit běhat (zadarmo), nebo se nechat v nějaké tělocvičně zaměstnat, abyste tam zadarmo trénovali :D Anebo vypláznout peníze za permici - to má tu výhodu, že vás to aspoň trochu namotivuje (Když už jsem za to zaplatil, tak ať to taky vychodím...)

3) Je to povzbuzující
To je myslím citát z knihy Memento od Radka Johna - říká to tam jeden doktor, něco ve smyslu "Chodit po horách s batohem je pěkná blbost, ale když ho pak člověk sundá, má pocit, že by mohl létat." Ty endorfiny, co se vám pak vyplaví do těla + to příjemné vyčerpání jsou prostě nejlepší antidepresiva, jaká vůbec můžou být. Zkrátka a dobře, stačí půlhodinka určité tepovky a rázem jste pak děsně happy jak dva grepy.
 

4) Je to pozvnášející
To platí hlavně pro ten běh - člověk při něm může zažít krásný pocit praktické svobody. Když mě nikdo nesekýruje, před nikým se nemusím přetvařovat, jsem tu prostě jenom já, moje nohy, cesta a čas. Toť vše, krásně jednoduché. S tím vším si můžu naložit dle svého gusta. Jistě, jsem limitovaný svou výdrží, cestami (těžko poběžím přes nějaká skaliska nebo tak) atd. - jenže nezapomeňte, svoboda bez žádných omezení je jenom nudná anarchie.
Pochopitelně přijde na to, jestli běháte sami nebo s někým, nebo jestli se snažíte překonat určitý čas... ale já běhám takhle sám a "svobodně" :)

5) Dává pocit, že někam patřím
Jojo, ten pocit, když míjím spoluběžce, nebo když se vítám s klukama z gymu... je to fajn pocit, pocit sounáležitosti, že někam patřím, že tu jsou i ostatní, kteří mají podobné cíle a hodnoty jako já. Takové pocity zažívám někde v hospodě fakt velmi velmi výjimečně.

6) Tvaruje to tělo
Jo, no, pokud máte tak malé sebevědomí jako já, tak fakt, že máte docela fajn svaly, vám docela pomůže (jako.. fakt DOCELA fajn, podle mých měřítek :D Nejsem žádnej svalovec, to zas fakt ne :D)
Ta dnešní doba je podle mě příliš zaměrená na vzhled, výsledky, překonávání ostatních... hlavně na ten vzhled. Když prostě nemáte míry 90-60-90 nebo nejste jako Silvester a Arnold dohromady, máte z reklam, filmů a seriálu pocit, že byste se měli jít okamžitě zahrabat a souložení přenechat těm ostatním. To není dobré.
Na druhou stranu, když běžím městem do našeho jakože-lesoparku a míjím ty pivní mozoly, rozplizlé ruce a cigaretový kouř... jsem rád, že mezi ně nepatřím (jasný, ne každej člověk má na tyhle avantýry čas a náladu, nechci nikoho soudit! Ale prostě... jsem rád, že si na tyhle věci dokážu ten čas udělat).

Tak.
Doufám že jsem vás navnadil, pokud nesportujete, a ode dneška začnete poctivě trénovat a za rok se všichni sejdeme na Iron Manovi :D

Nezapomeňte - za rok si budete přát, abyste začali dnes! (tak je to se vším, nejen se cvičením)