"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

ter.: Náááhodou jsem se o Dnu (Dni?) Země asi před měsícem bavila s nějakým eko-chlápkem. Kamarádka se rozhodla jít fotit odpadky kousek za barákem (protože všichni radši fotí stoletej bordel než začínající jaro) a on tam zrovna ty odpadky sbíral (nebo možná rovnal, těžko říct). Každopádně nás na Den Země pozval na veřejné sbírání odpadků, tehdy jsme byly už druzí účastníci - hned po něm. Nicméně z toho sešlo a já jen vydatně zmokla - pro tenhle Den jsem obětovala svoje zdravé dutiny. Sice to není dobrovolničení, ale teoreticky by se to dalo počítat jako oběť Matičce Zemi.