Zrovna včera jsem se večer po práci stavoval v supermarketu (kupoval jsem sladkou vodku, ale to je asi na jiné vyprávění) a u fronty na kasu se za mě postavil kluk a holka.
Přičemž ten kluk byl klasický stereotypní homosexuál - takovej pěknej účes, pěkný výrazný oblečení a hlavně ten nasládlý hlásek a gestikulace. Prostě typický gay.
Jenže pak mě napadlo... jak vím, že to je gay? Podle toho, jak vypadá? Jak se chová? Jak mluví? Jo, znělo to fakt teple, ale co já vím... třeba je jen hodně feminní typ. Což já jsem taky a i kdybych se stavěl na hlavu, pořádný vousy mi prostě nenarostou (už jsem zvažoval injekce testosteronu).
Takže, co já vím?
K tomu se váže ještě jedna historka, kterou mi vyprávěla kdysi jedna nejmenovaná blogerka - o gayovi v baru, který se snažil sbalit drsného barmana. Drsný barman byl ale na holky, takže gayovým svodům odolával a zeptal se ho, jestli by se gayovi neměli líbit spíš právě takoví hodně feminní typy (a ukázal na jednoho takového, jako jsem včera potkal já, který v tom baru taky byl).
Gay se na feminního týpka podíval a odpověděl, že to už by rovnou mohl šukat holky.
...
A pak se v tom vyznejte.
Heterosexualita vs. homosexualita a feminnost vs. maskulinnost... jsou to odlišné pojmy a dělají v tom všem bordel.
(A to se ještě nebavíme o bisexuálech...)
Následující výstup Steve Hughese se zabývá podobnou problematikou (lepší kvalita bohůmžel k dispozici není):
Na to já nejsem. Já na střední místo sportu chodil na vaření! Vaření!
Miloval jsem death metal a vaření. Byl jsem naštvanej týpek, ale jíst musíte. Vyvoláme ďábla, ale nejdřív si dáme zákusky!
Ale kámoši z toho byli na větvi, protože je to dost macho země. Vaření mužů se jim nelíbilo. "Ty vaříš, Hughsi? Seš gay, kámo?"
"Jasný, jsem gay. Já vařím koláče s 30 holkama zatímco vy dementi se spolu sprchujete. Běž si sníst pomeranč."
Je to zvláštní, místní Anglán mi říkal, že když máte naušnici v pravém uchu - což já mám - v Anglii to znamená, že jste gay. Je to tak? Nevíte? Je to divný.
V Austrálii se to pozná tak, když máte ptáka v prdeli jinýho chlápka.
A musím přiznat, že hodně mých kámošů z heavymetalu to hrozně rozrušuje, je to hodně divný. Heavy metal je hudební žánr, kterýmu se věnujou hlavně muži, ale je to hodně homofobní subkultura.
Jeden můj kámoš, dospělej chlap, stejně vyšiluje. "Nemáme je rádi Steve, nemáme je rádi!"
"Koho, kámo?"
"Buzny! Nemáme je rádi!"
"Proč ne, kámo?"
"Nejstou to opravdoví chlapi. Nejsou drsní!"
Nejsou drsní... vždyť šukají chlapy! To je sotva teplý! Co chtějí heteráci? "Chci ženu... hebkou... jemnou... feminní..."
"Co chceš ty, Dave?"
"Chci ošukat chlapa! A pak chci aby mě silnej chlap ošukal do prdele!
To je trochu drsný na tebe a tvý pičky-milující kámoše, co. Vy a vaše vagíny! Che! Běžte se vysrat, protože my chceme ptáky, kámo, ptáky! Tak si běž hrát se svýma holčičíma kozičkama ty buzíku zasranej."
Heterosexualita je nová homosexualita.
S touhle myšlenkou vás opustím, teď nastoupí jeden super herec. Bavte se!