"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

wolfgirl: Já jsem jednou na podzim šla venčit pesana na pole a v cestě nám stálo hejno vran, nebo krkavců. Prostě to velké černé co kráká A že jich bylo fakt požehnaně. První jsem si říkála, že až se přiblížíme, tak třeba odletí. Ale oni neodletěli, tak jsem to nakonec vzdala, odvolala psa a šli jsme zpátky. Celkem děsivé to bylo, to vám teda povím