Zlomenymec | Kvůli čokoládovýmu dortu jsem přišel pozdě!

Dlouho tu nepřibylo nic do rubriky Humor, takže to napravuju. Jedná se o další video komika Gabriela Iglesiase... škoda horší kvality, ale lepší jsem nikde nesehnal :( Ale ta historka je skvělá :)

Titulky by Zlomečoun

Jednou jsem dostal jedenáct dortů! Jedenáct! A vzal jsem si je domů, protože jsem byl blbej.
A takovou hádku ve tři ráno nikdy nikdo nezažil. Nikdo! Protože si nemůžete jenom tak nakráčet domů s jedenácti dortama, to nejde, děláte přitom hluk...

A jak tak jdu s posledními dvěma dorty, moje přítelkyně na mě čeká v kuchyni.
"Co to sakra je!"
Snažím se bejt roztomilej: "Pekárna!"
"Kde jsi všechny ty dorty vzal?"
-"Přinesli mi je lidi co přišli na vystoupení, zlato."
"To je všechny sníš?"
-"No, nakonec ano..." Nedám je všechny naráz, to by za dva dny bylo "Nabito!" (buch!)

"Jak víš že se tě někdo nesnaží otrávit?"
-"S dortem, jako vážně? Jakože něco ve stylu Žiješ dortem, umřeš dortem?"
A tak se tak hádáme ve tři hodiny ráno a vzbudíme naše děcko. A tak přijde: "Co se děje, jste hrozně... kde se tu vzaly všechny ty dorty??"
-"Přinesli je lidi z představení."
"Vyřiď jim že děkuju!"
-"Vyřídím jim to."
"Proč ti nosí dorty?"
-"Protože jsem před deseti lety udělal vtip o tom, jak miluju čokoládový dorty a teď mi je lidi dávají."
"Měl jsi říct že miluješ Transformery!"
-"Začnu to říkat..."

A tak se tam tak bavíme a přítulka povídá, abych ho uložil. Tak mu říkám: "Musíš jít do postele, Frankie."
"Uhh!"
-"Chtěl bys dortík?"
"Jo!"
Tak jsem vzal jeden ten dortík, takovej malej z Wallmartu, zabalenej v plastu, s víčkem... takže jsem věděl že ten bude v pohodě. Tak mu ten malej dort podám: "Na!"
A on: "Kousek?"
Já na to: "Ne, kámo, je to malej dort, můžeš ho sníst celej."
Ten výraz na jeho tváři... bylo to jako by právě dostal dar od Boha. Povídám "Na!" A on...
"Vem si ho do pokoje."
(...)

Druhej den ráno ho musím vzít do školy. Je v koupelně a brečí.
-"Jsi v pohodě?"
"Moje břicho!"
-"Moc dortu?"
"Jo."
-"Byl dobrej?"
"Sakra jo."
-"Sejdeme se v autě."

O 15 minut později dorazí do auta, úplně zpocenej...
Jdeme o 45 minut pozdě do školy. Většinou když je vysazuju, tak je to na kraji školy. 10 minut předem nebo na čas. Je to fajn, protože tam jsou kužely, je tam služba, která dohlídne, aby se dětem nic nestalo... Ale když jdete pozdě, tak tam nikdo není. Tak si říkám, proč ho nechávat na kraji školy, vysadím ho přímo před ní.
A to se nesmí. Já to nevěděl a bylo mi to fakt jedno. Jdeme pozdě.

-"Běž!"
"Gabrieli, tady ne-"
-"Prostě běž!"
Najednou zavržou dveře a z ničeho nic vyjde ředitelka. A já okamžitě vím o koho jde protože Frankie začne panikařit: "To je ředitelka! To je ředitelka!!"
Kámo klid, je mi 32, je mi to úplně ŠUMÁK!

Ředitelka přichází na scénu: "Pane! Pane! Tohle není místo určené k vysazování dětí! Vezměte prosím vaše dítě na druhou stranu školy. Tady ho vysadit nemůžete."

Zašeptám mu: "Sleduj!
Paní, nevím proč se rozčilujete, že tady nemůžu svoje děcko nechat, přijel jsem s ním do školy, jeho máma se ráno nevzbudila, tak já nevím!
Takhle se to dělá, mladej, takhle se to dělá!"

Ta ředitelka byla skvělá, protože povídá (je to směska španělštiny a angličtiny, pozn. překl):
"Nemůžete tady nechat svoje híjo vystoupit. Objeďte escuelu a vysaďte ho na druhé straně. Allá - sí, sí. Aquí - ne, ne. Allá - sí sí. Aquí - ne, ne.

Já nejsem blbá! (Yo no soy pendeja)!"