"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

cukrenka®svetu.cz: Tohle je strašně těžká otázka, že? "Co je smyslem života?" Tak jasně no. Aspoň si ten život dělat příjemným když to jde a dokud to jde. Protože se může kdykoliv cokoliv posrat.

Já to užívání si života taky nevidím v té profláklé definici kterou jsi popsal výše. Ad Tvůj život: to by Tě naopak ten Svatý Petr měl přivítat s otevřenou náručí, ne?