"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

am: Já tedy všechny pavouky vymetám, nemám doma havěť ráda (kromě mých dětí ). Možná zrovna kvůli těm pavučinám, nemyslím kvůli hmyzu, ale že se v nich má to štěstí držet. Něco jako vztahy v rodině. Propletené a propojené v jeden celek. Člověk musí v něco věřit ) Nic jiného mě nenapadá. Jinak, mám dotaz. Kdysi dávno jsi tu měl písničku o zemi, já bych si ji ráda poslechla znovu, ale nemůžu ji najít a bohužel si nepamatuju ani název. Věděl bys, která to je, prosím?