O soudnosti a zábavě

Původně jsem chtěl napsat další díl seriálu "Víte co to je mindfuck?", ale pak jsem se nad nějak zamyslel a výsledkem je tady tohle...

Ono by se možná občas mohlo zdát, že nemám rád zábavu, že jsem upjatej a že se nedokážu bavit. To ovšem není pravda. Já se bavit umím, jediné, co nemám rád, jsou opilí lidi, protože upřímně, bavit se opilý, když člověk ztrácí zábavy, to není žádný umění. Kromě toho moje zkušenosti jsou většinou takové, že opilí lidi jsou neuvěřitelně otravní.

Na druhou stranu jsem ale ve svém osobnostním rozvoji došel až tak daleko, že si občas dám jedno pivo. Což je jako kdyby normální člověk vypil piva tři. Takže vidíte, díky mé "abstinenci" si můžu užívat "veselé nálady" třikrát levněji než ostatní lidé!
Kromě toho jsem jednou ve společnosti opilých lidí dělal stejné vylomeniny jako oni- a jelikož jsem byl střízlivý, tedy jsem se ovládal nejvíc, dalo by se říct že jsem z nich byl ten nejméně zodpovědný...

Co mě na opilých lidech ještě štve, je jejich ztráta soudnosti. Jistě, většina lidí pije právě proto, aby se jim uvolnily zábrany. Jenže když to někdo s tím odbouráváním zábran přežene, je to špatné- hlavně když si ani neuvědomuje, že se ostatní nesmějí s ním, ale jemu.

Protože soudnost já mám rád. Soudnost a příčetnost, tedy schopnost přičítat si svoje skutky a taky schopnost cítit stud (s člověkem, který se nedokáže stydět, bych nechtěl mít fakt nic společného). S tímhle mají opilí lidé trochu problém, mimo jiné tedy, že.

A tak mě občas docela udiví lidé, kteří tu soudnost nemají. Příklad může být video, které přidám příště (a bude to ten slibovaný mindfuck :D) nebo třeba aktuální "reality show" VyHolení. Přečtěte si třeba článek Františka Fuky o tom, jak vybírání soutěžících probíhalo a co všechno tam bylo k vidění za exoty. Já jsem docela tolerantní člověk a chápu, že se občas někdo chce blýsknout, odlišit, chce "být svůj", což je dneska teda sakra těžké, ale... ale prostě všechny tyhle snahy jsou naprosto k ničemu, možná jsou dokonce kontraproduktivní, když jediné, čím se může daná osoba chlubit, je její "odlišnost" (výstřední zjev)... to samo o sobě prostě k získání mého uznání nestačí, můžu maximálně tak uznat trochu té odvahy, ale tím to hasne.

Snažím se tu říct, že takoví lidé podle mě nejsou vůbec nic výjimečného a už vůbec ne hodni větší pozornosti - které se jim právě dostává třeba v té "vile" (místo VyHolených si můžete dosadit třeba Hotel Paradise, to je víceméně jedno). Snaží se zalíbit jenom tím, jak jsou výstřední, přičemž jsou ale ve skutečnosti úplně obyčejní (viz Americká krása - "ze všeho nejhorší je bejt obyčejná!"). Nutno dodat, že tyhle snahy "proslavit se jakkoliv, hlavně abych byl slavný!" nejsou vůbec nic nového - vzpomeňme třeba na Hérostrata z Efesu, který se rozhodl zapsat do historie tím, že vypálil Arteminin chrám, což byla ta největší debilovina, kterou mohl udělat. Z tohoto pohledu jsou individua ve vile alespoň relativně neškodná.

Co se týče druhého bodu (zábavy)- jak už jsem psal, já se umím bavit (i bez alkoholu) a chápu a často využívám ten typ zábavy, kdy člověk prostě vypne hlavu a nemusí přemýšlet (hrome, vždyť jsem nedávno koukal na Očistu! :D) Co ale nechápu je, jak někoho můžou bavit takové pořady? Chápu, že se někomu líbí filmy jako Slunce, seno... nebo Babovřesky atd. atd. Ale tohle? Koukat na bandu lidí, kteří buď souloží, hádají se nebo chlastají? Tohle lidi sledujou hlavně proto, aby se cítili intelektuálně na výši... ale vážně to dokáže člověka vcucnout tak moc, aby dokonce hlasoval za peníze o tom, kdo má z vily odejít a kdo ne?

Tohle vážně nechápu. A jak říkám, vážně si bezmyšlenkovou zábavu dopřávám rád a docela často. Ale i já mám určité hranice... a co se týče těchto záležitostí, nedokážu cítit zábavu typu "jé, hele co zase vyvádějí!" ale stud...