Zlomenymec | Film Šťastné a veselé (Joyeux Noël)

"Kde není žádný nepřítel, není ani válka."

28. června 1914 Srb Gavrilo Princip zastřelil v Sarajevu rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu. Kdyby věděl, co tím všechno způsobí, možná by si to byl rozmyslel (taky by mu v tom přerozmýšlení možná pomohlo vědomí, že bude za svůj čin doslova přikován v jedné maličké temné a vlhké cele v Terezíně).

Co ho k tomuto činu vedlo tu rozebírat nebudeme, důležité pro nás je, že v tomto činu německá vláda viděla příležitost k vojenské změně poměrů, takže tlačili na Rakousko, aby zareagovalo rychle a agresivně (aby Anglie nevstoupila do války proti Německu a aby sociální demokraté odsouhlasili válečné dávky, protože by Německo bylo jakože oběť). Rakousko chtělo počkat, ale to by mohlo vést k diplomatickému jednání a otupění krize, takže Německo tlačilo na Rakousko ještě víc.
A tak 28. července 1914 vypukla válka, která se vzápětí stala válkou světovou.
Vedení převzala armáda.

Dnes to zní asi trochu divně, ale v Německu tato zpráva vyvolala nadšení, protože tam měli zato, že to bude rychlá válka jako v roce 1870 proti Francii. Že totiž znova uplatní taktiku bleskové války, rychle se přesunou k Paříži a bude vymalováno- jenže aby se v roce 1914 rychle dostali do Paříže, museli porušit belgickou neutralitu. Anglie, která tu neutralitu zaručovala, tak vstoupila do války.
Ironií osudu bylo, že tahle snaha bleskové války byla naprosto k ničemu- od vynálezu kulometu mají obránci velkou výhodu.

A tak to nakonec byla hlavně zákopová a zásobovací válka, zúčastnilo se jí mrtě moc států (Francie, Anglie, Rusko, Rumunsko, Srbsko atd., později i USA versus Rakousko-Uhersko, Německo, Itálie- kteréá později změnila strany, to samé vlastně udělala i v druhé válce).
Jen mezi Flandry a Švýcarskou hranicí zemřelo 10 000 000 vojáků (!!!). A navíc tahle válka dopomohla jistému Adolfovi k tomu, aby ho vysvobodila z bezvýznamné existence...

Tolik k našemu malému historickému exkurzu, jestli chcete vědět víc, jak to celé probíhalo, kdo nakonec vyhrál a co ta válka a její konec vlastně pro svět znamenala, přečtěte si nějakou historickou knížku (nebo se zeptejte tetičky Wikipedie).

Válečné drama Šťastné a veselé natočil v roce 2005 Christian Carion, kterýho jako vůbec neznám :) Ale ten film se mu hrozně moc povedl. O co tam jde?
Film sleduje osudy hlavně 6 postav: Gordona (důstojníka skotské armády), Audeberta (francouzského důstojníka, syna generála), Horstmayera (německého důstojníka židovského původu), Palmera (skotského kněze, který zastává funkci polního medika) a Německého tenoristy Nikolause Sprinka a jeho dánské milenky, sopranistky Anny (oba jsou známí operní herci).

Několik dnů před Vánoci se Skotové spolu s Francouzi pokusí zaútočit na jednu francouzskou vesnici okupovanou Němci- útok se nezdaří, ale přesto způsobí těžké ztráty na obou stranách.
O několik dní později je Štědrý den a Anna vypraví do Francie zazpívat pruskému princi a Sprink (její milenec) dostane povolení opustit zákopy, aby mohl zpívat s ní. Po vystoupení je Sprink rozladěný z toho, že zpívá pro vyšší důstojníky, kteří jsou celou válku jenom hezky v teple a mimo nebezpečí, zatímco jeho kamarádi v zákopech umírají a nikdo se o ně moc nestará. Takže se rozhodne, že jim zazpívá taky a Anna trvá na tom, že pojede s ním. Stane se, oba dva zpívají v zákopech pro německé vojáky, když vtom je najednou začnou na dudy doprovázet Skotové (kteří jsou v zákopech jen několik desítek metrů od nich).
Sprink v pohnutí vezme jeden menší vánoční stromek a vyleze ze zákopu, načež hrající Skotové a následně i Francouzi udělají totéž.
A tak se velitelé třech batalionů sejdou uprostřed země nikoho a domluví si alespoň na Štědrý den klid zbraní...

Jak se bude situace dál vyvíjet? Vydrží příměří mezi dvěma znepřátelenými stranami? A jaké důsledky to pro všechny zúčastněné bude mít... ? Na to už se podívejte sami.

Já za sebe můžu říct, že mě ten film docela dojal, zvlášť když vím, že je natočen na základě SKUTEČNÝCH UDÁLOSTÍ. K takovým situacím totiž v roce 1914 docházelo na různých místech fronty.
Ten film není krvavý, je tam jen jedna bitva, takže nějakou adrenalinovou akci rozhodně nečekejte. Spíš čekejte normální drama o lidech, kteří se na Štědrý den potkali v jedné opravdu debilní válce s tím, že se mají navzájem povraždit- tak to od nich alespoň svět očekával.
Šťastné a veselé krásně ukazuje (pozor, přijde největší klišé pod sluncem) absurditu války. Jak to trefně poznamená jedna postava z filmu "Zemřít zítra bude ještě mnohem absudrnější než zemřít dneska."
Mám rád pojetí války Terryho Pratchetta, který na obálce knihy Hrrr na ně! píše, že válka je zločin tak strašlivý, že ani neexistuje zákon, který by ho postihoval. Když se nad tím zamyslíte, tak je to vlastně většinou o tom, že se představitelé státu na něčem nepohodnou, tak pošlou naprosto nezúčastněné lidi, kterým je konflikt většinou šumák, aby se navzájem zmasakrovali, a nakonec se teda jako uvidí, kdo měl vlastně pravdu a kdo bude moct napsat učebnici historie. Che.
Tak mě napadá, i kdyby ti lidé byli nějak v tom konfliktu zainteresováni (myslím tím řadové vojáky), myslím, že kdyby to bylo na nich, tak by to po krátké zkušenosti na frontě nejspíš měli chuť vyřešit diplomatickou cestou.

Proto mám vojáky tolik v úctě, proto tolik nemám v úctě státníky a vysoké důstojníky, kteří válku zapříčiní, ale přímo se jí nezúčastní. Války navíc způsobí spoustu nenávisti i v době míru- zapříčiní to domácí propaganda a i fakt, že když "nepřítel" někomu povraždí kamarády z jednotky, málokdo si pak s daným národem dokáže udržet i v době míru nějaké větší sympatie... Co myslíte, kdy původně vznikly přejaté americké nadávky "šikmoočko", "žluťásek" atd.? No přece v době vietnamské války, protože voják, který nenávidí, neváhá zmáčknout spoušť.

Ano, jsem v tomhle směru hroznej pacifista (mimo jiné i proto, že kdybych měl jít na frontu já, asi bych tam umřel strachy).

Tenhle film vám možná můj pacifistický názor přiblíží a možná vám ukáže, že vraždit někoho proto, že se naše vládly nepohodly, nebo protože se naši bohové nesnášejí, je pěkná pitomost. A že hudba a zpěv, tedy "debilní vlnění vzduchu" (zdravím, Hwi :D) může opravdu spojovat (samozřejmě nakonec nejen hudba, ale tady to všechno hudbou začalo).

Žánr: Válečný
RežiZér: Christian Carion
Hrají: Diane Kruger a pak spíše méně známí herci (a o slavných obličejích to stejně není)
Délka: 115 minut
Válka: První světová válka, 1914, Francie
Stupeň amerického patriotismu ("USA is dominate!"): Žádný, USA tu není
Moje osobní hodnocení: Doják jako prase

Trailer: