"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

imperatrice: Zdá se, že si to všechno pamatuješ líp. Na zpoplatnění ozvěny si pamatuju. Donald klukům pěkně zavařil, že jo? A pak je ještě Donald převezl, že do kasičky házel korunu na struně. Cheche.

Ale unavený oči měli i při tom rybaření. Soupeřili spolu, kdo jich nachytá víc nebo co. A kluci byli rádi, že se můžou navzájem budit, kdežto strejda ne. Toulavou kočku si ale pamatuju taky.

Maňana V. Parku? Já říkalááá mů, ať uš míííí nepíšé! Nošiči ošklivííích vzkazůůů! A nenesl dopis ještě nějakýmu magnátovi, kterej ho vykopnul?

Takže to s těma lesníma kožkama mi asi uniklo, vůbec nevim, co to bylo za příběh.