Jak je

Původně jsem chtěl napsat článek s nadpisem "Adolf Hitler, alcachofa de Laon a pravda", ale na ten si asi ještě chvíli počkáte.

Nějak totiž nemám energii na sepisování něčeho rozumného, tak vám aspoň popíšu jak mi je.
Tak za prvé jsem včera konečně naprosto nahlédnul, co všechno (resp. kolik) budu muset přečíst do školy k tomu, aby mě nevyhodili a od té doby docela panikařím. Ono by to celkem šlo, ovšem za předpokladu, že bych dvakrát týdně nejezdil do školy a vlastně nedělal nic jiného. No, bude to vostré.

Za druhé se rozhoduju mezi dvěma vedoucími bakalářské práce, s tím že první je docela známá osobnost (ve své branži), už ho docela znám, tykáme si, má o mně docela dobré mínění a je to fakt chytrej a fajn člověk, ALE chce po mně, abych se naučil německy- pokud ne na bakalářku, tak do budoucna určitě. Druhá osobnost není ve své branži (stejné jako osoba první) moc známá, neznám ji tolik a ani ona mě, ALE nebude po mně chtít němčinu a navíc mi tak jakože naznačil, že první osoba nemá s vedením bakalářek takové zkušenosti a když nebudu mít načtený knížky v originále (na moje téma), tak mi tu práci možná omlátěj o hlavu.
Rozhodování, rozhodování, rozhodování!

Za třetí jsem byl v neděli po delší době v posilovně a z jednoho cviku mě ještě teď bolí loketní jamky- teprve dneska můžu v pohodě natáhnout obě ruce. Není to tím, že bych se přepínal, ale tím, že jsem posiloval skupinu izolovaných svalů, přičemž ta jedna skupinu nemám tak moc potrénovanou a teď to teda setsakra cítím. Jinak od mého plánu "Každý den něco cvič" jsem musel upustit a teď je z toho "Každý den něco cvič nebo dělej do školy". Těším se na dobu, až budu mít na trénink dost času a psychické pohody, což ale nebude jenom tak. Tento školní rok určitě ne.

Za čtvrté se cítím hrozně osaměle, ale to není víceméně nic nového. Uvažuju o obnově KSICHTu (mo(u)dří vědí), ale asi se na to vykašlu.
Krom toho stejně bych teď na žádnou přítulkyni asi neměl ani čas, ani eneregii, ani peníze, ani patřičnou psychickou odolnost a pravděpodobně ani náladu. Když si to takhle říkám, najednou jsem celkem rád, že jsem single! Na všechno je nutné hledět z té Zlaté stránky.

Nuže, to by bylo asi všechno. Musím si vyhranit trochu času večer a aspoň poobíhat blogísQy a začít se (byť jen elektronicky) socializovat. Jako za starejch časů.

Jo a pomalu začínám pracovat na té povídce. To bude trhák 8-)

P.S: Neměl by někdo zájem o malé roztomilé kotě? Ideálně někdo z Prahee či okolí.