"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

koktejlka: Ahoj, zdravím zase. Po nějaký době. Máš se?
Myslíš, že je skutečně nutný chodit do posilovny? Totiž.. nechci už nic říkat o tom, že duševní kvality stačí na to, abys nejen získal holku, ale taky si ji nějakou dobu udržel. To nechce nikdo poslouchat. Máš zkušenosti. Jasný. Ale vypracovat si svaly a "hezký tělo", jak se tomu v zájmu většiny říká, se dá přece i mimo posilovnu. Já nevím, vždycky jsem byla příznivcem toho, že ten, kdo správně žije (aktivně a tak podobně, taková ta typicky naivní představa postmoderně-renesančního člověka), je taky hezkej - silnej, zdravej, praktickej, ty kvality se potom přelévají z formálních do obsahových, nu, co se dá dělat, zase to skončí u chytrosti.

Zas na druhou stranu, pokud je hodně co dělat, do školy a do práce, chápu, že člověk může mít pocit, že na "tenhle" způsob života vlastně nemá čas. Je to těžký, skloubit to dohromady. Vždycky jsem byla příznivcem toho, že to jde, chodit ráno běhat a večer posilovat čijávímco... Ale tak co žejo, jenom tady bleju nesmysly.

Nevadí. Já jenom, že mýmu bráchovi je jedenadvacet, byl vždycky takovej milej a hodnej a jemnej myslím, chytrej on je taky, vlastně nevím, jak se choval k "holkám", jsem jeho mladší sestra, ale průbojnej asi nikdy nebyl. No a jednoho dne ho to začalo nejspíš štvát, začal na sobě pracovat, to bylo dobrý a v pohodě, vždyť tak to má bejt. Ale teď chodí do posilovny a já nevím.. už je v tom taková pachuť něčeho, co se mi hrozně nelíbí, taková snaha vypadat líp jen za nějakým účelem, snaha vypadat. Nemám ráda snahu vypadat.
Jsem trouba.
Nevadí, nevadí.
Promiň, že ti to tady takhle ucpávám.
Nojo, Koktejla někam přijde...