"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

arwen: Příroda je je živá i neživá struktura Země, vzniklá přirozenou evolucí. Je jediným možným domovem člověka i kultury jím vytvořené. Rovněž se vyznačuje - podle evoluční onlotologie - evoluční logikou = svoji protientropickou tvořivostí. Zároveň přiroda nemůže být chaos, protože příroda vytváří řád z chaosu. Nee kecám, tohle si nemyslím já, ale můj prosefor z filozofie.
Podle mě je příroda krásná, dokonalá a nedefinovatelná věc, která nás sice obklopuje, ale my se jí čím dál více vzdalujeme. Stavíme kolem sebe hráze a chceme se z přírody vymanit, přičemž zapomínáme, že pokud zanikne příroda, my a všechny naše kulturní i technické vynálezy skončíme s ní.