"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

zlomenymec: No, ono jde o to, že v posmrtným životě jsou ještě další kritéria pro rozhodnutí o tom, kam duše přijde (podle toho, jestli byl člověk dobrej nebo sviňák)... s tou filozofií za života to je tak, že se "opravdový" filozof vlastně celý svůj život připravuje na smrt a posmrtný život- tedy zkráceně, čím víc si budeš užívat tělesností, tím zmatenější bude tvoje duše po smrti, protože se v tom posmrtným životě nebude moct vyznat
Ale když budeš dobrý člověk, tak k tobě nakonec přijde tvůj daimón a povede tě.
Takhle jsem to aspoň pochopil

Za to "jen proto" v poslední větě by tě Platón zalehnul svým tělem a válel by se po tobě tak dlouho, dokud by tě neumačkal Jinými slovy ano, to bys podle něho měl I když na druhou stranu to je dialog Faidón, čili tam mluvěj se Sokratem těsně před tím, než má spáchat sebevraždu a on je ujišťuje o tom, jak bude ten posmrtnej život fajn...