Příběh Mrtvé trojice

: Klouby, koulení lebkou a prázdný trůn.

Toto NENÍ moje tvorba, ale nechce se mi kvůli jednomu článku zakládat novou rubriku.
Hrozně se mi v adventuře The Longest Journey líbila jedna lokace, kde je jeden magický létající národ, který tuze rád vypráví příběhy. Hráč musí vyslechnout čtyři takové příběhy a složit z nich jednoduchý test, aby se mohl ve hře dostat dál.

No a každý z těch vypravěčů vždycky začne ten svůj příběh něčím jako "Tohle je příběh O ... , můj příběh, který řeknu svými vlastními slovy, stejně tak jako mi ho vlastními slovy řekl můj učitel a i jeho učitel."

Hrozně se mi to líbilo a ještě předtím (aspoň myslím) než jsem TLJ poprvé dohrál, jsem se naučil zpaměti svůj příběh :)
Je to příběh zasazený do světa "Čaroděje na pobřeží" (Wizard of the Coast). Asi nemá smysl to tu moc rozpitvávat, protože většina z vás nemá tušení vo co go a ani vás to moc nezajímá, takže zkrátka řeknu jen to, že to je svět Pána prstenů :D
Naučil jsem se ho když jsem byl ještě mládě, malé a neopeřené (podobně jako jsou teď  Slánče a Nebožče :P), ze hry Baldurs Gate I. Tehdy jsem to hrál s češtinou, která byla přibalena v edici, ve které jsem to koupil (edice Game4U), takže by myslím nebylo těžké dohledat autora překladu, ale o to teď nejde.
Zkrátka se mi ten příběh tak strašně moc zalíbil, připadal mi nehorázně cool, že jsem si ho ve hře četl tak často, až jsem se ho prostě naučil. Jojo, blbosti, to si pamatuju, na to mě užije, ale abych si zapamatoval pojetí spásy podle Pascala... no nic :D
Ten příběh se mi líbí doteď, občas si ho v hlavě vyprávím, když třeba někde čekám nebo tak. Dá se brát jako takový mýtus, poučení, nebo jenom jako zábavný příběh, jak kdo chce.

(Musíte prostě dát na moje slovo, že to teď budu psát slovo od slova z hlavy a nebudu to odnikud kopírovat :))

Tak tedy *ehm, ehm*

Toto je příběh O Mrtvé trojici (:klouby, koulení lebkou a prázdný trůn), můj příběh, který řeknu svými vlastními slovy, stejně tak jako mi ho vlastními slovy řekl můj učitel a i jeho učitel.

Za dávných časů existoval jen jeden bůh smrti, nenávisti a mrtvých, jenž byl znám jako Jergal, Pán konce všeho. Jergal podněcoval a sytil nesváry mezi smrtelníky i mezi bohy, když se bytosti zabíjely z nenávisti nebo v touze po bohatství, vítal je ve svém přízračném Království věčné tmy. Jelikož všechny věci umírají, všechno nakonec přišlo k němu a během let si svou mocí vystavěl království, jemuž se nemohlo rovnat žádné jiné.
Nakonec, samozřejmě, se unavil svými povinnostmi, jelikož je znal až příliš dobře. Bez boje není nic a v nicotě je jen temnota. V takovém stavu je rozdíl mezi absolutní mocí a absolutní bezmocí neznatelný.
Během tohoto temného období povstali tři mocní smrtelní, jenž byli známi jako Bane, Bhaal a Myrkul, kteří toužili po moci, jíž vládnul Jergal.

Tito tři uzvařeli mezi sebou strašlivou dohodu, že buď získají takovouto definitivní moc, nebo zemřou při jejím hledání.
Procestovali celé Říše od severu k jihu a od západu k východu, hledajíce mocnou magii a kouzla a vzdorujíce smrti na každém kroku. Bez ohledu na to, jaké příšeře čelili, či jakému kouzlu odolávali, tato trojice vyvázla z boje vždy bez zranění.
Trojice nakonec zničila jednoho ze sedmi Zatracených bohů a každý z nich se zmocnil části jeho božské podstaty.
Poté se vypravili do Šedé pustiny- probojovali se přes armádu kostlivců, legie zombií, hordy nehmotných nemrtvých a tucty lichů. Nakonec stanuli před předmětem jejich celoživotního hledání, Kostěným trůnem.
"Mě patří tento trůn zla!" vykřikl Bane, tyran.
"Zničím vás, než stihnete hnout prstem!" pohrozil Baal, zabiják.
"A já uvězním vaši duši na věčnost!" slíbil Myrkul, nekromant.
Jergal se zjevil na trůnu s unaveným výrazem a řekl:"Trůn je váš. Již jsem převelice znaven touto prázdnou mocí. Vezměte si jej, chcete-li. Slibuji, že vám budu radit, dokud si nezvyknete na své nové postavení."
Než mohla ohromená trojice odpovědět, Pán mrtvých pokračoval. "Kdo z vás tří bude vládnout?"
Po této otázce začali ti tři mezi sebou bojovat, zatímco je Jergal lhostejně sledoval. Když se však ukázalo, že by buď bojovali navždy, nebo všichni zemřeli vyčerpáním, Pán mrtvých zasáhl:"Po tom všem, čím jste prošli, odejdete bez ničeho? Proč nerozdělíte úřady a nezasoutěžíte si o ně?"
Bane, Bhaal a Myrkul zvážili bohovu nabídku a souhlasili. Jergal uchopil hlavy tří nejmocnějších lichů a podal je trojici, aby se mohli utkat při koulení lebkami. Každý smrtelník rozkutálel lebku přes Šedou pustinu, jelikož se dohodli, že ten, komu se lebka dokutálí dále, zvítězí.
Malar, Pán šelem, přišel tehdy právě navštívit Jergala. Jakmile si rychle zjistil, že vítěz získá veškerou Jergalovu moc, pronásledoval tři lebky, aby se ujistil, že soutěž nebude pokračovat, dokud nebude mít šanci na část ceny.
Bane, Bhaal a Myrkul opět začali bojovat, jelikož jejich sport byl překažen a Jergal opět zasáhl:"Proč nenecháte rozhodnout Paní štěstí, takže se nebudete muset dělit s Malarem?"
Trojice souhlasila a Jergal odlomil tři své kostnaté prsty a podal je hráčům. Když se Malar vrátil z lovu lebek, zjistil, že trio právě dokončilo hru s klouby.
Bane vítězoslavně zakřičel:"Jako vítěz si vybírám vládu nad celou věčností jako naprostý tyran! Mohu působit zášť a spory dle rozmaru a všechno se mi bude v mém království klanět!"
Myrkul, který skončil druhý, prohlásil:"Ale já si vybrám mrtvé a tím jsem doopravdy vyhrál, jelikož vše, čemu vládneš, Bane, nakonec bude mé. Všechno musí umřít, dokonce i bohové."
Bhaal, jenž skončil třetí, namítl:"Ale já si vybírám smrt a jen v mých rukách je, že vše, čemu vládneš, Bane, nakonec přijde k Myrkulovi. Oba mě musíte mít v úctě, jelikož můžu zničit tvé království, Bane, zabitím všech tvých poddadných, a také mohu vyprázdnit tvé království, Myrkule, mávnutím ruky."
Malar zklamaně zavrčel, ale nemohl nic dělat, a opět pro něj zůstaly jen bestie.

A Jergal se jen usmál, jelikož byl volný.

Toto byl příběh O Mrtvé trojici (:klouby, koulení lebkou a prázdný trůn), můj příběh, který jsem řekl svými vlastními slovy, stejně tak jako mi ho vlastními slovy řekl můj učitel a i jeho učitel.