Jojo. Nevím, jestli jste to zaregistrovali, ale 27.5.2011 proběhla další kostelní noc.
Minule jsem si slíbil, že se půjdu podívat zase, takže jsem si v pátek udělal čas a vyrazil. Jenže tentokrát jsem s sebou vzal i Stařešiny.
Řeknu vám, vzít někam moji mámu, to je vždycky zážitek. Slovy Gada Elmaleha "Moje máma je moje největší inspirace. Ona mluví, já si to píšu. Ani nejlepší američtí stand-up show komici nemají tak dobré fóry jako moje máma." Hned se dozvíte proč :D
Prolezli jsme celkem 4 kostely a bylo to docela fajn. Keltské písně v jednom kostele, ve druhém sborový zpěv (v angličtině o_O), ve třetím přednáška mého bývalého profesora na dějepis a v posledním varhanní koncert. Tam jsem si taky vzal "zpěvníček" a přečetl si takový ten úvod co je vždycky na začátku.
Řeknu vám, křesťani žijou vlastně úplně jinej život než já :D Teda jestli se říděj apspoň polovinou z toho, co se psalo v tom zpěvníčku, tak to teda potěš koště. Bylo to Desatero rozebráno úplně do detailu, člověk si musí dávat pozor i ráno, když si navléká papuče, aby náhodou neudělal něco, čím by mohl Boha naštvat o_O
Na druhou stranu to docela chápu, protože asi nejhorší věc, která se katolíkovi může stát je ta, že se nebude mít z čeho zpovídat o_O Ten zpěvník tenhle problém docela krutopřísně odstranil :D
Dostal jsem i pár letáčků, které mi měly trochu usnadnit cestku k Bohu, ale já vám nevím, vůči těm řečem už jsem tak nějak imunní. Nechápejte mě špatně, ale já už- po kratším studiu antropologie- nedokážu náboženství brát z jiného úhlu pohledu než jako kulturní produkt.
Na druhou stranu ale jedním dechem dodávám, že křesťanská morálka je fajn (ta mírumilovná!) a taky je fajn, když vidím, že se někdo nevidí v centru celého vesmíru- narozdíl třeba od (mimo jiné) skeptiků, ekonomů a vyznavačů horoskopů a babylonské astrologie všeobecně (aneb: hvězdy tu jsou pro to, aby nám ukazovaly osud o__O)
A taky, to už tu píšu asi potřetí, se mi líbí představa něčeho, "nad co nic většího nemůže být myšleno," které pak na konci každého SPRAVEDLIVĚ odsoudí k nějakému trestu/ne-trestu podle toho, jak se choval za živa.
Ale upřímně řečeno, těžko říct. Bylo by to supr, ale nevěřím tomu- aspoň ne tak, jak se mi to snaží vysvětlit náboženství, která zatím znám.
A teď k mamince :D Sedíme tak v katolickém kostele, varhanní koncert, a najednou se máma ozve:
"Tak sem by mi nevadilo chodit, ani v zimě. Na mše."
Já (překvapeně odtrhnu oči od zpěvníku): "Jakto?"
Maměnka: "Mají tu pěkně teplo."
:D Duchovní osvěta v praxi :D
Následně s obavami prohlásila, jestli "se nemá nějak chodit ke zpovědím nebo co?", načež se hrozně rozesmála :D Achjo :D
Pak jsem se dozvěděl, že jsem pokřtěnej katolík :( Docela mě to vzalo. Na druhou stranu se ale možná dostanu do nebe, takže nakonec to není tak špatný :D
Abych to shrnul, byl to pěknej "sakrální" večer :) I ty kostely tu máme pěkný a máme jich tu celkem dost. Programy, na kterých jsme byli, byly taky fajn a konečně jsem se viděl s několika lidmi, se kterými jsem se už dloouho neměl tu čest potkat.
Tož tak. Příště si povíme něco o tom, jaký má Mečoun strach z vyhazovu z vejšky :D