Zlomený meč vaří

Nebo se o to aspoň pokouší o_O

Tohle chci napsat už dlouho, je to takovej můj rest z dřívějška. Totiž, ve svém už-několik-let-ne-náctiletém věku jsem se rozhodl, že by bylo fajn se naučit aspoň trochu vařit. To se hodí vždycky, žejo.
No a od koho jiného bych se měl učit vařit než u mé drahé maměnky, která si za ta léta u plotny vypracovala takový styl vaření "Hlavně tam být co nejkratší dobu." Přitom na tom jídle to nepoznáte, je to pořád stejně dobrý, jen s tím rozdílem, že je to všechno hotové za cca 30 minut :D
Neuvěřitelný :D
Takže se teď učím styl vaření "chutně, rychle a s co nejmenším nepořádkem." Nemusím snad zdůrazňovat, že mi to vůbec nejde, ale snažím se!
Dokonce jsem se naučil loupat brambory tak, aby z nich pak bez slupky něco i zbylo! 8-)

Od primitivních experimentálních jídel, viz.:

(tomu já osobně říkám Vaječný mišmaš, vajíčka, tuším že tam někde je i slanina, cibule a pro jistotu je tam kečup, se kterým chutná všechno stejně :D)

A

(víceméně to samé s okurkou o_O vlevo si můžete všimnout mého mini-hrnečku :D)

... jsem se propracoval až k vaření úplně sám samotinký- udělal jsem OBALOVANÝ KVĚTÁK se vším všudy!! A bylo to moc dobrý, abyste věděli 8-) Ale fotku bohužel, nemám, protože mi došla baterka ve foťáku :(

Moji kulinářskou radost mi zkazila omeleta minulý týden, kterou jsem spíš nezvládl- vylil jsem toho na pánev hrozně moc a byla z toho taková plpa o_O Ale jíst se to dalo :D Ale radši jsem to nefotil :D

Abych to nějak zakončil, tak už zkrátka umím smažit, krájet, loupat a rozťukávat vajíčka 8-) Sice mi to trvá hrozně dlouho a kuchyň je pak celá zaflákaní, ale tak co už.
Sebezdokonalování se meze nekladou! :D