"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

slanka: Krásný článek. (jo, to Ti píšu já, Slánka kritická ...bacha, k hudbě se nevyjadřuju )

No jo...očekávání ostatních. V první řadě se přestat srovnávat s ostatníma a zároveň se řídit mým oblíbeným: Žij a nech žít.

Když jsem byla blbá puberťačka(né že bych teď byla chytrá dospělá),cítila jsem se jako ten největší outsider, protože jsem o sobě zjišťovala, že mě neláká jít v pátek na diskotéku, opít se tam a v sobotu to celé vyležet. Že mě neláká hned po shlédnutí "Snowboarďáků" přijít s prosíkem za rodičema a otravovat je s tím jak děsně chci v zimě na snowboard a že není nic důležitějšího než to, aby mi koupili snowboard. Že je prostě spousta věcí, které ostatní považujou za cool a dělaj je. A já ne. A naopak.
A tak jsem si řekla, že se nebudu přizpůsobovat abych byla "cool" jako ostatní a nebylo na mě "něco divnýho". Tím, že nějakej "mega cool" puberťák nosí hadry jako Adio nebo DC (tím tu nechci nikoho urazit) o sobě stejně moc neřekne. Leda že má prachatý rodiče. Paradoxně takoví vždycky platí za ty největší borce.

Na to, že se za sebe nemusím stydět, protože nežiju a nevnímám svět jako většina těch co se kolem mě pohybovala, jsem přišla až později. Taky k tomu přispěl i fakt, že jsem poznala lidi, kteří mě měli rádi právě za to jaká jsem. A to mi dodalo sebevědomí a pochopila jsem, že se nemusím řídit ostatními abych byla šťastnější.

Myslím, že důležité je umět používat selský rozum a dokázat se v životě o sebe postarat. To znamená mít práci, která Tě uživí, umět si uvařit, vyprat a vyměnit žárovku - řečeno s nadsázkou. A pokud tohle zvládneš, tak je úplně jedno jakou posloucháš hudbu, jak trávíš dovolenou, jestli máš děti, super kost nebo svaly a jestli trávíš páteční večery čtením filozofických knih či Kačera Donalda.


Je krásný pocit odprostit se od očekávání jiných lidí.