"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

nebozka: Děsíš mě. Kam se poděl tvůj entuziasmus?
Je pravda,že spousta lidí dneska žije naprosto bezohledně ve vztahu ke svýmu okolí, ale taky jsou lidi, kterým to jedno není. Ty můžeš být jedním z nich a nemusíš se kvůli tomu někam stěhovat nebo utíkat. Záleží to jedině na tvým osobním přístupu - kdyby si každej řekl, že zemi už nikdo nezachrání, tak zmizí velice rychle. Vždyť i teď žije spousta lidí (i když v poměru k tomu zbytku je to jenom zlomek), kteří se snaží zemi zachránit a jezdí po světě a přednášejí o tom. Jejich práce má cenu. A tvoje úsilí taky bude mít cenu.
Já jsem momentálně skeptická co se smyslu života týče jednoduše proto, že mi ublížil. Ale toužím po něčem, co mě nezradí a doufám, že to najdu. Říkám sice, že mám sklony k nihilismu, ale tak nějak doufám, že jednou budu mít důvod nihilismus opustit.
Ty mi nezníš jako jedna z těch ztracených existencí. Je normální, že člověk pochybuje, protože je holt jenom člověk. Ale podle toho, cos mi psal, působíš rozhodně jako někdo, kdo si svýho života váží a věří, že má cenu. Tak se toho drž a nepouštěj