"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

walome: simtě... úvahy o smyslu života náleží patnáctiletým Ale ne, já Tě chápu. Já osobně vedu přístup "u nás potopa", kdy žiju, nadávám na vše okolo, ale sám se sebou jsem spokojen a jsem spokojen se svým nejbližším okolím. A to mi stačí ke štěstí.
I když mě občas napadnou nějaký spásný filosofický nápad jak zlepšit svět, ale u toho to končí. Mně zase sere dnešní civilizovaná společnost (naše), kde figuruje facebook a podobný sračky a jen na to nadávám a to mi stačí.