Zlomenymec | Sebeobrana v kostce

Tenhle článek jsem kdysi už jednou na píše dával, ale je myslím čas si ho připomenout. Drobně jsem ho upravil a doplnil, je to takové druhé vydání.

Žijeme v poměrně nebezpečné době. Tedy, ne že by to dřív bývalo nějak zázračně lepší. Spíš naopak, řekl bych. Doba je zlá vždycky, ale zvláště zlá je na ty, kteří problémy vyhledávají.
Někdy lidi problémy vyhledávají a ani o tom vlastně neví. Neví, a pak se diví.

Záleží na mnoha věcech. Kde žijete, jak jste staří, jakého jste pohlaví, jestli se o sebe umíte postarat a hlavně na náhodě (boží vůli, Vesmírné Síle... doplňte dle svého vyznání.Ale občas prostě přijde čas, kdy je třeba bojovat. Myšleno doslova, bojovat (válečné konflikty nechme stranou, to je jiná záležitost).Popudů k sepsání tohoto článku bylo hned několik a já doufám, že snad někomu nějakým způsobem pomůže.

1)Jste přepadeni a nejste si sebou jisti, spolupracujte. Klidně člověku tu peněženku dejte, zvlášť, když je jich přesila (což většinou je). Je to lepší, než kdyby vás zmlátili. Většina potom i s lupem kouká urychleně zmizet, takže na vás pak nemají čas.

Ovšem je zde i ta možnost, že vás napadnou stejně. V tom případě je každá rada dobrá. Za každou cenu si chraňte hlavu (platí hlavně na zemi) a genitálie (ideální je schoulení do klubíčka). Zlomená žebra se zahojí, poraněné ruce od kopanců taky. Není to nic příjemného, ale pořád lepší než otřes mozku.

K té peněžence- docela dobrý způsob jak se vypořádat s přepadením je nosit peníze ve dvou peněženkách. Jednu mějte na papírové bankovky a doklady, druhou na drobné mince. Drobné mince váží celkem dost, takže když vás někdo přepadne, peněženku s drobnýma po něm prostě hodťe, aby si ji musel chytit a pak utečte.

Odzkoušeno =)

2) Když tušíte, že se někdo chce prát a blbě na vás čumí- nikdy nesklápějte zrak. Pamatujte, že si útočník nikdy nehledá rovného soupeře, ale oběť. Sklopený zrak je známka podřízenosti. Pokud s někým takovým navážete oční kontakt, na chvíli v něm setrvejte a pak se podívejte vedle něho.To by mu správně mělo podvědomě ukázat, že se ho nebojíte a chlapec pak ztratí psychickou převahu.Je to krásně vidět např. když jedete metrem. Když se člověku podíváte do očí, automaticky sklopí zrak a tím vlastně říká:"Nechci žádné potíže."Jen málokdo vám pohled oplatí, zejména to jsou jedinci, kteří nemají strach, jsou to ti vymaštění bitkaři, popř. je člověk v partě.

Ovšem toto nemusí platit vždy.

3) Výhodné je najít si vhodnou zbraň ještě před konfliktem. Pokud s sebou běžně nenosíte např. teleskopický obušek nebo pepřový sprej, jako vhodná zbraň může posloužit třeba kámen, dlažební kostka (s těma opatrně), klíče, silný klacek nebo i plná PET lahev. Pokud s sebou nějaké obranné prostředky nosíte, mějte je po ruce a připraveny k okamžitému použití. Pepřový sprej bezpečně uložený v kabelce úplně vespod pod tunou dalších věcí vám moc nepomůže. Buďte pohotoví a využívejte to, co je po ruce.

Propiska zabodnutá do ruky taky není nic příjemného. Čímž se dostáváme k bodu číslo

4) Ten je opravdu hodně důležitý- Buď se braňte (ale vážně BRAŇTE s rizikem, že prohrajete, popř. že utečete), nebo se dostaňte do obranné pozice a nic nedělejte. Jeden náhodný kopanec, škrábanec, úder a následné stáhnutí nic nevyřeší a útočníka maximálně tak na*ere, že se do vás pustí s ještě větší vervou.

5) Všeobecně platí: Kdo uteče, vyhraje. Proto je celkem dobrý udržovat dobrou fyzickou kondici, důležitý je hlavně běh na delší vzdálenosti. Samozřejmě jsou situace, kdy utéct nemůžete, např. když je někde kluk s holkou apod. Potom nezbývá než jít s kůží na trh a ukázat, co ve vás je.Ovšem ve většině případů je útěk vážně dobré řešení, zvlášť, pokud je boj naprosto zbytečný (s opilcem, s feťákem, s partou idiotů na lovu atd)

6) Jestliže má útočník nůž... máte čtyři možnosti: Spolupracovat, pokusit se ubránit beze zbraně (to můžou opravdoví profíci), použít jinou zbraň (teleskopický obušek je celkem vhodný, o pepřáku nemluvě), nebo prostě (opět) utéct. Útěk bývá v takové situaci opravdu nejlepší řešení, protože jak se na scéně objeví nůž, z 90% z toho pro vás kouká nemocnice, popř. hřbitov.Viz případ mistra světa v judo, který zemřel po boji s útočníkem, který měl nůž. A to byl mistr světa.Nebo policista, který do vysílačky hlásil, že jde zatknout pachatele, který je oozbrojen "jenom nožem"... policista skončil s rozpáraným hrudníkem.

7) Tohle je celkem náročné zvládnout, ale... nebojte se. To platí všeobecně. Je normální mít strach, ale nesmíte se jím nechat ovládnout. Pokud se dostanete do konfliktu, rozhodně se z něj nedostanete tak, že se budete bát.Musíte být pozorní, rozhodní, bránit se. V tomhle ohromně pomáhají sparringy (tj utkání, trénink kontaktního boje). Člověk se přestane bát fyzického kontaktu, naučí se rány dávat i přijímat, naučí s ovládat svoje tělo atdZlepší se reakční doba a naopak se zkrátí "doba paralizace" z nenadálé situace, kdy si člověk říká:"To se mi přece nemůže stát." Může. A je jenom na vás, jak se zachováte.

Naučte se říkat ne. NE, nepůjdu s tebou nikam, NE, nechci se s váma bavit, nechte mě být. Ne vyloženě sprostě nebo arogantně, ale jasně a rázně, aby to bylo jasný. Když se na vás bude někdo lepit a vy se budete stydlivě usmívat a neřeknete mu, že je vám to nepříjemný, tak ten člověk ani nemusí být nějakej úchyl a prostě NEVÍ, že si má dát odchod. Musíte mu to prostě ŘÍCT. Teprve až když po vašem jasném NE nedá pokoj a bude otravovat, víte, že už máte trable...

8) Boj na ulici nemá žádná pravidla. Nebojte se kopnout protivníka mezi nohy, vrazit mu prsty do očí, nasadit mu škrcení, utrhnout mu piercieng i s kusem obočí, kousnout ho. Naopak pamatujte, že ani protivník s vámi nebude mít slitování. I když jsem slyšel případ, kdy se jeden můj známý chtěl porvat v baru s nějakým šampónkem, známý ho chytil za vlasy a dotyčný chlapeček začal ječet, že se to nesmí.
Úsměvné o_O
Pokud tedy nenatrefíte na někoho, s kým si můžete před bojem vklidu probrat pravidla, tak dělejte vše, co je třeba, ale pamatujte, že byste za to eventuelně v našem dokonale právně ošetřeném státě mohli nést následky.
Čili se pak na "místě činu" zbytečně nezdržujte a nenápadně se vypařte, pokud vyloženě nebudete muset.

9) Pokud můžete, věnujte se nějakému bojovému umění či sportu. Zlepší se vám sebevědomí a celkově i šance na úspěch v boji. I kdyby to mělo být karate, judo, box, capoeira, taekwondo, třeba i to aikido (záleží na tom, kde ho trénujete), je to jedno.Nebo třeba můžete chodit na semináře týkající se sebeobrany. Dnes se vyučuje i speciální sebeobrana pro ženy.

Dá vám to MNOHEM víc než tady tenhle článek. Praxe je k nezaplacení. Naučíte se bojovat. Naučíte se všelijaké špinavé triky, které vám pomohou.

Vždycky když se holek ptám, co by dělaly, kdyby je někdo obtěžoval, většinou dostanu odpověď typu "utekla bych" nebo "kopla bych ho mezi nohy."
Drtivá většina těch holek za prvé neuběhne v kuse ani 200 metrů, o rychlosti a ni neumím a jak kopnout týpka takypořádně nevěděj. A i kdyby ho správně nakoply, co když tam těch týpků bude víc?
To už JE problém...

10) Přizpůsobte svůj oděv k sebeobranné situaci. Je jasné, že hlavně dívky se s tímhle bodem moc nesžijou, ale... Je lepší nosit pohodlnou a pevnou obuv než lodičky, ve kterých uběhnete tak 15 metrů před tím, než sebou plácnete na zem.Vyplatí se oděv podřizovat praktičnosti. Např. pouzdro na nůž na ruku, teleskopický obušek zavěšený a ukrytý u boku, kalhoty, ve kterých se dobře utíká a kope atd... buďte kreativní.Pozor na piercing a náušnice, stejně jako na cenné hodinky, které by se vám v boji mohly snadno rozbít.

11) Přemýšlejte občas. Když se k vám blíží skupinka agreivně pořvávajících, nestůjte jako tvrdé Y, ale jednejte. Třeba se po anglicku vypařte. Hlavně tam nestůjte s rukama v kapsách a nečekejte, až si vás všimnou.Nechoďte s mobilem po ulici, věnujte pozornost okolí (to platí hlavně v noci). Vyhýbejte se rizikovým místům. Nikdy nikam nenásledujte někoho, kdo jedná podezřele (chytá vás za ruku, má nějakou historku, chce vás zavést někam do uličky... BACHA NA TO! NIKAM NECHOĎTE a nejdřív zjistěte, co chce a jestli ta jeho historka nemá trhliny!

Nechoďte v noci nikam samy, holky!

To mi připomíná jednu událost, která se stala jedné mé bývalé spolužačce- šla odněkud domů přes takovou ohromně bezpečnou čtvrť, samozřejmě sama, bez žádných zkušeností s bojem, bez fyzičky, beze zbraně a samozřejmě váží asi 45 kilo i s postelí. V ruce měla mobil a nedělala nic lepšího, než že se věnovala SMSkování se svým přítelem, který byl v té době na druhé straně republiky.Když v tom se za ní ozval hlas. Prý nějaký ukrajinský spoluobčan. Kámoška si myslela, že telefonuje a šla dál. Jinak nikde nikdo nebyl.

On šel pořád za ní, to už začínala být nervózní, ale pak se někam ztratil. Tak samozřejmě, že kámošku nenapadlo nic lepšího než vytáhnout znova mobil a znovu si vesele SMSkovat...A v tom se za ní objevil zase a ona viděla, že netelefonuje, ale že mluví na ní. Povídal věci typu:"Vy*ukám ti tu tvoji p**u takovým způsobem, žes to ještě neviděla..." atd.Zkrátka romantik jak má být.Nakonec to dopadlo tak, že šel pořád za ní, ale ona se už dostala na jakž takž frekventovanou ulici, kde šli nějací lidi středního věku, kteří ji doprovodili domů.Jak to uviděl, tak se týpek někam ztratil.

Měla sakra velký štěstí. Nepodceňujte to riziko!

12) Vymyslete svá svá vlastní pravidla.

Tento článek jsem psal já sám, podle mých zkušeností a zdravého rozumu. Nic z toho není axiom, nic není dogma, nemusí to platit vždy, ale stejně myslím, že je to vcelku rozumný text. Když si to tak po sobě čtu, je to tak trochu zmatené, tak se kdyžtak ptejte v diskuzi, vznášejte námitky, co hrdlo ráčí o_O