"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

sid: Já si myslím, že Ježíš existoval, ale byl to obyčejný člověk, který si myslel, že může něco změnit, zlepšit. Jako Mohamed a jiné jinde.
Náboženství samo o sobě vždycky vzniklo s dobrými úmysly, je pravda, že se to párkrát za historii vymklo z rukou, jenže co ne? A za to nemůže podstata náboženství, ale lidé - ti to zkazili, nechovali se, jak měli, prodávali odpustky, zneužívali moci...
Věřící jsem, ale nevěřím v církev.
Věřím, že kdybychom se všichni chovali, jak nejlépe dovedeme, byl by svět lepší - vím, že by se vždycky našli někteří, kdo by toho nzeužil.

A myslím, že věřící nevěří proto, že by si mysleli, že jim Bůh pomůže - totiž, Bůh pomáhá jen tomu, kdo si pomáhá sám (snaž se a bude ti pomoženo). Nejsme tu proto, aby Bůh dělal něco pro nás. On nám dal život, co víc můžeme chtít? Nemáme chtít víc, máme dávat - tedy, to si myslím, že tak to můžou brát - my máme sloužt Bohu, ne Bůh nám.
(Ale všeho se dá využít - teď dři, odměněn budeš po smrti)

Základ to ale nebyl špatný - měla to být pravidla, aby se žilo lépe. Něco je dnes již překonané, zastaralé, ale všechny staré zákony jsou dnes... staré (nemusí to být náboženské).
Nezabiješ, nepokradeš - představte si takový svět! Já vím, idea, nemožná, ale hezký sen.

Do lidského těla se nesmělo zasahovat - vzniklo to jako reakce na války, zabíjení (zranění, zabití, tělo, krev) - ale pak kvůli tomu zakazovali pitvy - lékařství.
Všechno to vychází ze správných úmyslů.
Každé náboženství.
Islám taky. Vzniklo to jako nejmírumilovnější náboženství. To křesťani si začali