"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

zlomenymec: jenny+bratr walome - *přikyvující smajlík*
Mně vždycky přišlo, že jsou lidi v tomhle strašně arogantní. Když už není Vesmír nekonečný (?), tak je přinejmenším *obrovsky obrovský*. A lidi mají stejně pocit, že se to všechno, celá existence, život, realita, smrt a vůbec, točí jenom kolem *nich* WTF?
Teď jsem si vzpomněl na Stopařova průvodce a to nejhorší mučení, jaké kdy kdo vynalezl- teleskop (či něco podobného), který vám ukáže, jak moc jste proti vesmíru *nepatrní*.
A lidi, aby nemuseli snášet tu krutou realitu, čili že není žádná spravedlnost (jen ta, kterou si sami zařídíme) a že na nás pranic nezáleží, vymysleli si boha/bohy.
A hned se žije líp. Teda někomu, žejo.
Darwinova evoluční teorie má sice díry, ale vemte v úvahu, že s ní přišel před stoletím a půl, žejo.
(Byl se někdo podívat na stránkách Létajícího špagetového monstra?)