"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

atraktivnistrasilka: Hlavní dárek pro Mituli byl kožený pásek, na který jsem mu nechala vyrýt monogram. On si docela potrpí na oblečení a doplňky, kterými podporuje menší firmy nebo podnikatele, plus jsem věděla, že se mu dosavadní pásek rve. No, firmička mi natiskla monogram tak, že je teď přezka na druhé straně, než jak se to normálně vyrábí, tudíž monogram je při standardním zapnutí vzhůru nohama. Takže to musí zapínat naopak. No, zvykne si. Potom jsem kupovala už jen drobnosti, takže dostal kuchařskou zástěru (ale tu přímo chtěl), hrneček do práce a trochu z recese kapesníky (ty dosavadní, které má, jsou už na odpis a větší plochu tvoří díry, ale teď bez nadsázky. Smrká do děr).
U pásku jsem se strašně bála, že nedám velikost, ale nakonec jsem šašila s krejčovským metrem v jednu ráno v šatně, abych změřila obvod kalhot, takže to dopadlo.

Já už si to u zrcadla nacvičuju teď - vážný pohled, zhnusený výraz: "Dítě?! Nikdy!"