"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

tlapka: Za mě taky ne. Ale tak já měla první rande naposledy v šestnácti, že jo.
Dokážu si představit, že do toho lidi jdou, ve dvou případech. Buď z šílené vášně (což si ve svém případě nedokážu představit, racionalita je racionalita) - anebo, když je to první rande s někým, s kým se ve skutečnosti už dlouho znáte, akorát prostě se z přátelství nebo jiného vztahu stává partnerství. Třeba když se spolu sejdou dva kolegové, kteří se už dlouho znají, ale třeba v době, kdy se seznámili, chodili s někým jiným.